Deprecated: Constant FILTER_SANITIZE_STRING is deprecated in /var/www/szkt.digihood.dev/wp-content/plugins/d1g1-ecomail_2.0-rem/admin/form-validate.php on line 24 Warning: Undefined array key "szkt" in /var/www/szkt.digihood.dev/wp-content/themes/szkt/functions.php on line 314 Warning: Cannot modify header information - headers already sent by (output started at /var/www/szkt.digihood.dev/wp-content/plugins/d1g1-ecomail_2.0-rem/admin/form-validate.php:24) in /var/www/szkt.digihood.dev/wp-includes/rest-api/class-wp-rest-server.php on line 1831 {"id":9585,"date":"2022-05-17T22:26:42","date_gmt":"2022-05-17T20:26:42","guid":{"rendered":"https:\/\/szkt.cz\/?post_type=journal_articles&p=9585"},"modified":"2022-06-08T22:58:57","modified_gmt":"2022-06-08T20:58:57","slug":"dreviny-rostouci-mimo-les-a-jejich-chraneni-hmyzi-obyvatele","status":"publish","type":"journal_articles","link":"https:\/\/szkt.digihood.dev\/clanky-casopisu\/dreviny-rostouci-mimo-les-a-jejich-chraneni-hmyzi-obyvatele","title":{"rendered":"D\u0159eviny rostouc\u00ed mimo les a jejich chr\u00e1n\u011bn\u00ed hmyz\u00ed obyvatel\u00e9"},"content":{"rendered":"

Anton\u00edn Kr\u00e1sa<\/h2>

V \u00favodn\u00edm d\u00edlu seri\u00e1lu o \u017eivo\u010di\u0161\u00edch \u017eij\u00edc\u00edch na d\u0159evin\u00e1ch mimo les jsme p\u0159edstavili n\u011bkter\u00e9 z princip\u016f druhov\u00e9 ochrany, kter\u00e9 se bezprost\u0159edn\u011b dot\u00fdkaj\u00ed spr\u00e1vc\u016f zelen\u011b i realiz\u00e1tor\u016f prac\u00ed. Nast\u00ednili jsme tak\u00e9, podle \u010deho je mo\u017en\u00e9 poznat, \u017ee je strom os\u00eddlen zvl\u00e1\u0161t\u011b chr\u00e1n\u011bn\u00fdm druhem. P\u0159\u00edtomnost nebo nep\u0159\u00edtomnost t\u011bchto druh\u016f toti\u017e rozhoduje o tom, jak\u00e9 \u010dinnosti je mo\u017en\u00e9 n\u00e1sledn\u011b realizovat, p\u0159\u00edpadn\u011b s jak\u00fdmi omezen\u00edmi. Dnes se budeme bl\u00ed\u017ee v\u011bnovat hmyzu, kter\u00fd pat\u0159\u00ed k nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00edm, nejpo\u010detn\u011bj\u0161\u00edm, ale do jist\u00e9 m\u00edry i nejproblemati\u010dt\u011bj\u0161\u00edm obyvatel\u016fm d\u0159evin.<\/p>

Hmyz je druhov\u011b nejbohat\u0161\u00ed slo\u017ekou bioty Zem\u011b a nejinak je tomu v \u010cR, kde bylo doposud nalezeno cca 22 600 druh\u016f. Setk\u00e1me se s n\u00edm proto prakticky v\u0161ude, stromy nevyj\u00edmaje. Ka\u017ed\u00fd z n\u00e1s zn\u00e1 alespo\u0148 n\u011bkolik v\u00fdznamn\u00fdch, kr\u00e1sn\u00fdch nebo pro n\u011b problematick\u00fdch druh\u016f v\u00e1zan\u00fdch na d\u0159eviny, ale v\u011bt\u0161ina druhov\u00e9ho spektra n\u00e1m z\u016fst\u00e1v\u00e1 utajena. To je d\u00e1no mnoha r\u016fzn\u00fdmi faktory, ale velkou roli hraje jejich skryt\u00fd zp\u016fsob \u017eivota. Jen nemnoho druh\u016f je toti\u017e n\u00e1padn\u00fdch, a\u0165 u\u017e svou barvou, velikost\u00ed nebo t\u0159eba po\u017eerky, kter\u00e9 po sob\u011b na stromech zanech\u00e1vaj\u00ed. To samoz\u0159ejm\u011b velmi siln\u011b ovliv\u0148uje na\u0161e mo\u017enosti, jak je nal\u00e9zt, a m\u011bli bychom to m\u00edt neust\u00e1le na pam\u011bti. Proto\u017ee to, \u017ee je nevid\u00edme na prvn\u00ed pohled, neznamen\u00e1, \u017ee tam nejsou.<\/p>

D\u0159eviny host\u00ed n\u011bkolik tis\u00edc druh\u016f hmyzu, zejm\u00e9na brouky, dvouk\u0159\u00eddl\u00e9 (mouchy), blanok\u0159\u00eddl\u00e9 (mravenci a r\u016fzn\u00e9 parazitick\u00e9 vosi\u010dky), ale tak\u00e9 m\u0161ice a plo\u0161tice, mot\u00fdly a z\u00e1stupce dal\u0161\u00edch \u0159\u00e1d\u016f. Najdeme je na ko\u0159enech i kmeni, na v\u011btv\u00edch r\u016fzn\u00fdch dimenz\u00ed i na listech, na povrchu i pod n\u00edm, na \u017eiv\u00fdch i mrtv\u00fdch tk\u00e1n\u00edch. N\u011bkter\u00e9 druhy napadaj\u00ed a po\u0161kozuj\u00ed je\u0161t\u011b \u017eiv\u00e9 d\u0159eviny a chystaj\u00ed tak vhodn\u00e9 podm\u00ednky pro dal\u0161\u00ed druhy, jin\u00e9 os\u00eddluj\u00ed teprve mrtv\u00e9 d\u0159eviny, p\u0159\u00edpadn\u011b hnilobou naru\u0161en\u00e9 d\u0159evo. R\u016fzn\u00e9 jsou i preference, pokud jde o mikroklimatick\u00e9 podm\u00ednky, jako je vlhkost nebo teplota, kter\u00e9 jsou ovlivn\u011bny t\u00edm, zda jde o d\u0159evo oslun\u011bn\u00e9 nebo zast\u00edn\u011bn\u00e9. Preference hmyzu se ale li\u0161\u00ed i pokud jde o druh hostitelsk\u00e9 d\u0159eviny. Jsou mezi nimi specialist\u00e9 vyu\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed jen n\u011bkolik bl\u00edzce p\u0159\u00edbuzn\u00fdch druh\u016f, i generalist\u00e9, kte\u0159\u00ed se mohou vyv\u00edjet ve d\u0159ev\u011b v\u011bt\u0161iny na\u0161ich d\u0159evin. Jde tedy o velmi pestrou sm\u011bsici, kter\u00e1 se v\u0161ak d\u00e1le li\u0161\u00ed \u017eivotn\u00edmi strategiemi, dobou v\u00fdvoje i dal\u0161\u00edmi charakteristikami. Zab\u00fdvat se v\u0161emi nen\u00ed samoz\u0159ejm\u011b mo\u017en\u00e9, proto se v tomto \u010dl\u00e1nku soust\u0159ed\u00edme jen na n\u011bkolik charakteristick\u00fdch skupin, kter\u00e9 zahrnuj\u00ed zvl\u00e1\u0161t\u011b chr\u00e1n\u011bn\u00e9 druhy (ZCHD).<\/p>

Tesa\u0159\u00edci a krasci<\/h3>

Nejv\u011bt\u0161\u00ed skupinu v r\u00e1mci ZCHD hmyzu v\u00e1zan\u00e9ho na d\u0159eviny p\u0159edstavuj\u00ed druhy, jejich\u017e larvy se vyv\u00edjej\u00ed p\u0159\u00edmo ve d\u0159ev\u011b, respektive pod k\u016frou na hranici d\u0159eva a l\u00fdka. Tohoto potravn\u00edho zdroje je zd\u00e1nliv\u011b dostatek, proto\u017ee jim sta\u010d\u00ed p\u0159\u00edtomnost samotn\u00e9 d\u0159eviny a vesm\u011bs nepot\u0159ebuj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 specifick\u00e1 po\u0161kozen\u00ed. Re\u00e1ln\u00e1 situace je ale hor\u0161\u00ed. Aby bylo d\u0159evo pro dan\u00e9 druhy atraktivn\u00ed, mus\u00ed b\u00fdt velmi \u010dasto oslun\u011bn\u00e9, \u010dasto pak tvrd\u00e9 a bez k\u016fry. Zajistit dostate\u010dn\u00e9 oslun\u011bn\u00ed v\u011bt\u0161inou nen\u00ed mimo les probl\u00e9m, ale p\u0159\u00edtomnost d\u0159eva bez k\u016fry u\u017e tak jednoduch\u00e1 nen\u00ed, i kdy\u017e \u010dasto sta\u010d\u00ed jen n\u011bkolik v\u011btv\u00ed na jinak \u017eiv\u00e9m strom\u011b. Such\u00e9 v\u011btve jsou vn\u00edm\u00e1ny jako bezpe\u010dnostn\u00ed hrozba a esteticky ne\u017e\u00e1douc\u00ed element, a proto jsou ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f co nejd\u0159\u00edve odstra\u0148ov\u00e1ny. T\u00edm ale n\u011bkter\u00e9 druhy, zejm\u00e9na krasci, p\u0159ich\u00e1zej\u00ed o nezbytn\u00e9 mikrohabitaty. V je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed situaci jsou ale jilmov\u00ed specialist\u00e9, kte\u0159\u00ed v d\u016fsledku grafi\u00f3zy jilm\u016f p\u0159i\u0161li o hostitelsk\u00e9 rostliny a n\u00e1sledn\u011b tak\u0159ka vymizeli. V p\u0159\u00edpad\u011b t\u011bchto druh\u016f ale ke koliz\u00edm mezi ochranou p\u0159\u00edrody a pam\u00e1tkovou p\u00e9\u010d\u00ed \u010di jin\u00fdmi spr\u00e1vci zelen\u011b doch\u00e1z\u00ed jen z\u0159\u00eddka a p\u0159\u00edpadn\u00e9 konflikty z\u00e1jm\u016f jsou relativn\u011b snadno \u0159e\u0161iteln\u00e9.<\/p>

Nejv\u011bt\u0161\u00edm a tak\u00e9 nejproblemati\u010dt\u011bj\u0161\u00edm z\u00e1stupcem t\u00e9to skupiny je tesa\u0159\u00edk obrovsk\u00fd (Cerambyx cerdo). Ten os\u00eddluje je\u0161t\u011b \u017eiv\u00e9, ale oslaben\u00e9 duby, na jejich\u017e povrchu snadno pozn\u00e1me jeho typick\u00e9 po\u017eerky a v\u00fdletov\u00e9 otvory. Na rozd\u00edl od v\u011bt\u0161iny jin\u00fdch ZCHD hmyzu je schopen napaden\u00fd strom zab\u00edt, \u010dast\u011bji ho ale jen oslab\u00ed, \u010d\u00edm\u017e ho u\u010din\u00ed atraktivn\u00edm i pro mnoh\u00e9 dal\u0161\u00ed druhy.<\/p>

Spr\u00e1vc\u016fm zelen\u011b t\u00edm ale zp\u016fsobuje probl\u00e9my. Na druhou stranu nen\u00ed z\u00e1visl\u00fd na zachov\u00e1n\u00ed ka\u017ed\u00e9ho jednotliv\u00e9ho stromu, v n\u011bm\u017e se vyskytuje, tak\u017ee jeho v\u00fdskyt v\u011bt\u0161\u00edm rekonstrukc\u00edm park\u016f nebr\u00e1n\u00ed. Podobn\u00e9 po\u017eerky jako on m\u00e1 i tesa\u0159\u00edk drsnoroh\u00fd (Aegosoma scabricorne), kter\u00fd ale osidluje zejm\u00e9na topoly a vrby. V\u00fdrazn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed spektrum hostitelsk\u00fdch d\u0159evin m\u00e1 tesa\u0159\u00edk alpsk\u00fd (Rosalia alpina), s n\u00edm\u017e se m\u016f\u017eeme v posledn\u00edch letech setkat v parkov\u00e9 krajin\u011b lu\u017en\u00edch les\u016f na soutoku Moravy a Dyje. K jilmov\u00fdm specialist\u016fm pat\u0159il kozl\u00ed\u010dek jilmov\u00fd (Saperda punctata), na\u0161t\u011bst\u00ed ale nevyhynul, jen za\u010dal vyu\u017e\u00edvat i dal\u0161\u00ed d\u0159eviny, nap\u0159\u00edklad duby a vrby.<\/p>

Z krasc\u016f je na jilmy v\u00e1z\u00e1no n\u011bkolik druh\u016f, nap\u0159\u00edklad krasec jilmov\u00fd (Anthaxia manca), ale i dal\u0161\u00ed z\u00e1stupci tohoto rodu. V such\u00fdch v\u011btv\u00edch dub\u016f se pak vyv\u00edj\u00ed krasec dubov\u00fd (Eurythyrea quercus).<\/p>

Druhy v\u00e1zan\u00e9 na dutiny<\/h3>

Obyvatel\u00e9 dutin pat\u0159\u00ed mezi na\u0161imi druhy v\u00e1zan\u00fdmi na d\u0159eviny k t\u011bm nejvz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00edm a nejohro\u017een\u011bj\u0161\u00edm. Z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti se toti\u017e jedn\u00e1 o vyhran\u011bn\u00e9 specialisty, kte\u0159\u00ed jinde ne\u017e v nedostatkov\u00fdch dutin\u00e1ch \u017e\u00edt nemohou. A t\u011bch je opravdu m\u00e1lo, respektive je nedostatek t\u011bch vhodn\u00fdch, kde by dan\u00e9 druhy mohly dlouhodob\u011b prosperovat. Anebo je\u0161t\u011b jinak: dutin, a to i vhodn\u00fdch, je na \u0159ad\u011b m\u00edst dostatek, ale pouze do\u010dasn\u011b. V horizontu n\u011bkolika m\u00e1lo let, p\u0159\u00edpadn\u011b desetilet\u00ed dojde k jejich z\u00e1niku a s nimi zpravidla lok\u00e1ln\u011b vyhynou i jejich obyvatel\u00e9. N\u011bkdy se tak d\u011bje p\u0159irozen\u011b, v mnoha p\u0159\u00edpadech v\u0161ak i aktivn\u00edm p\u0159isp\u011bn\u00edm \u010dlov\u011bka. Dutiny toti\u017e pro v\u011bt\u0161inu obyvatel, kte\u0159\u00ed nejsou zoology, znamenaj\u00ed probl\u00e9m a nutno \u0159\u00edct, \u017ee opr\u00e1vn\u011bn\u011b. Jejich v\u00fdskyt toti\u017e nez\u0159\u00eddka sni\u017euje stabilitu a \u017eivotnost strom\u016f a p\u0159edstavuje proto i bezpe\u010dnostn\u00ed riziko pro sv\u00e9 okol\u00ed. Jsou sice m\u00edsta, kde n\u00e1s to tr\u00e1pit nemus\u00ed, ale v\u0161ude tam, kde je velk\u00fd pohyb ve\u0159ejnosti, to mus\u00edme m\u00edt na z\u0159eteli. Dutiny jsou proto pod p\u0159\u00edsn\u00fdm dohledem a stromy s nimi jsou velmi \u010dasto k\u00e1ceny, i kdy\u017e to v mnoha p\u0159\u00edpadech nen\u00ed t\u0159eba. Ka\u017ed\u00e1 dutina nebezpe\u010dn\u00e1 nen\u00ed a jej\u00ed rizikovost by m\u011bla b\u00fdt v\u017edy posuzov\u00e1na individu\u00e1ln\u011b. Probl\u00e9mem pro obyvatele dutin je ale i to, jak pomalu a relativn\u011b vz\u00e1cn\u011b vznikaj\u00ed. Ve v\u011bt\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e k tomu doch\u00e1z\u00ed u star\u00fdch dlouhov\u011bk\u00fdch listnat\u00fdch d\u0159evin, kter\u00fdch je ale na v\u011bt\u0161in\u011b m\u00edst z mnoha d\u016fvod\u016f nedostatek. Vysazuje se toti\u017e p\u0159\u00edli\u0161 mnoho jehli\u010dnan\u016f \u010di kr\u00e1tkov\u011bk\u00fdch listn\u00e1\u010d\u016f, p\u0159\u00edpadn\u011b jsou jedinci vhodn\u00fdch druh\u016f (dub, l\u00edpa) pok\u00e1ceny p\u0159\u00edli\u0161 brzy. Neradostn\u00e9 vyhl\u00eddky pak dopl\u0148uje je\u0161t\u011b fakt, \u017ee jsou od sebe dutiny nebo lokality s jejich dostatkem p\u0159\u00edli\u0161 vzd\u00e1len\u00e9. Metapopula\u010dn\u00ed syst\u00e9my mnoha druh\u016f jsou v d\u016fsledku toho rozdrobeny do \u0159ady mal\u00fdch a izolovan\u00fdch populac\u00ed, kter\u00e9 jsou mnohem n\u00e1chyln\u011bj\u0161\u00ed k lok\u00e1ln\u00edmu vyhynut\u00ed ne\u017e p\u016fvodn\u00ed propojen\u00e1 populace. I proto je t\u0159eba v p\u0159\u00edpad\u011b dutin db\u00e1t o zaji\u0161t\u011bn\u00ed kontinuity jejich v\u00fdskytu, co\u017e znamen\u00e1 nejen chr\u00e1nit dutiny existuj\u00edc\u00ed, ale i stromy, na nich\u017e mohou v nedalek\u00e9 budoucnosti vzniknout.<\/p>

\"\"
Cer\u010f\u00e1kov\u00fd dub (Mu\u0161ovsk\u00fd luh)<\/figcaption><\/figure>
\"\"<\/figure><\/div>\n\n
\"\"<\/figure><\/div><\/div>
\"\"<\/figure><\/div>\n\n
\"\"<\/figure><\/div><\/div>

Typick\u00fdm a v\u0161em alespo\u0148 podle jm\u00e9na zn\u00e1m\u00fdm z\u00e1stupcem t\u00e9to skupiny je p\u00e1chn\u00edk hn\u011bd\u00fd (Osmoderma barnabita). Ten byl p\u016fvodn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159en na v\u011bt\u0161in\u011b \u00fazem\u00ed v ni\u017e\u0161\u00edch a st\u0159edn\u00edch poloh\u00e1ch, ale nyn\u00ed se setk\u00e1me jen s jeho zbytkov\u00fdmi populacemi ve star\u00fdch parc\u00edch, alej\u00edch, p\u0159\u00edpadn\u011b n\u011bkter\u00fdch les\u00edch. P\u016fvodn\u011b prosperoval ve v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00fdch hlavat\u00fdch vrb\u00e1ch, ale s t\u00edm, jak opadl v\u00fdznam tradi\u010dn\u00edho ko\u0161\u00edk\u00e1\u0159stv\u00ed, ubylo i vrb s dutinami a n\u00e1sledn\u011b p\u00e1chn\u00edk\u016f. Nen\u00ed sice extr\u00e9mn\u011b vz\u00e1cn\u00fd, v\u011bt\u0161ina jeho lokalit ale nem\u00e1 p\u0159\u00edli\u0161 dobrou dlouhodobou perspektivu. A pr\u00e1v\u011b proto tak \u010dasto doch\u00e1z\u00ed ke koliz\u00edm mezi jeho pot\u0159ebami a vizemi spr\u00e1vc\u016f zelen\u011b.<\/p>

Pok\u00e1cet jeden strom s dutinou, v n\u00ed\u017e se po n\u011bkolik let vyv\u00edjej\u00ed jeho larvy, probl\u00e9m nen\u00ed, ale rozs\u00e1hl\u00e1 rekonstrukce z\u00e1meck\u00e9ho parku u\u017e ano. Ze strany objednavatele projektu je toti\u017e tlak na to, aby se najednou realizovalo co nejv\u00edce prac\u00ed, co\u017e se projevuje v tom, \u017ee jsou ke k\u00e1cen\u00ed ur\u010deny i ty d\u0159eviny, kter\u00e9 nejsou v havarijn\u00edm stavu. Jen\u017ee pr\u00e1v\u011b tato skupina je pro dlouhodob\u00e9 p\u0159e\u017eit\u00ed druhu d\u016fle\u017eit\u00e1, proto\u017ee zrovna v nich mohou pozd\u011bji vznikat nov\u00e9 dutiny. Pokud je ale vyk\u00e1c\u00edme a ponech\u00e1me jen stromy druhem aktu\u00e1ln\u011b os\u00eddlen\u00e9, odsoud\u00edme jeho lok\u00e1ln\u00ed populaci k z\u00e1niku. P\u0159e\u017eije sice tak dlouho, jak dlouho vydr\u017e\u00ed st\u00e1t j\u00edm aktu\u00e1ln\u011b os\u00eddlen\u00e9 druhy, ale nikoliv d\u00e9le, proto\u017ee se nebude m\u00edt kam p\u0159esunout. Ve stromech vysazovan\u00fdch nov\u011b jako n\u00e1hrada za ty k\u00e1cen\u00e9 toti\u017e dutiny je\u0161t\u011b dlouho nebudou moci vznikat. Zachov\u00e1n\u00ed mlad\u0161\u00edch a m\u00e9n\u011b po\u0161kozen\u00fdch d\u0159evin v r\u00e1mci velk\u00fdch projekt\u016f je tedy d\u016fle\u017eit\u00e9 jak pro p\u00e1chn\u00edky, tak pro dal\u0161\u00ed druhy, kter\u00e9 s n\u00edm toto prost\u0159ed\u00ed sd\u00edlej\u00ed. P\u00e1chn\u00edk je toti\u017e krom\u011b jin\u00e9ho typick\u00fd de\u0161tn\u00edkov\u00fd druh, jeho\u017e ochranou zajist\u00edme ochranu i dal\u0161\u00edm, vesm\u011bs mnohem vz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00edm druh\u016fm. Mezi n\u011b pat\u0159\u00ed t\u0159eba zvl\u00e1\u0161t\u011b chr\u00e1n\u011bn\u00ed kova\u0159\u00edci Lacon querceus a kova\u0159\u00edk rezav\u00fd (Elater ferrugineus), nebo velmi zaj\u00edmav\u00fd mravkolev okat\u00fd (Dendroleon pantherinus). Tento druh si na rozd\u00edl od jin\u00fdch nestav\u00ed typick\u00e9 lapac\u00ed trycht\u00fd\u0159e, ale mravence lov\u00ed voln\u011b na povrchu trouchu. Drav\u00e9 jsou i larvy obou kova\u0159\u00edk\u016f, kter\u00e9 se \u017eiv\u00ed larvami jin\u00fdch obyvatel dutin, t\u0159eba pr\u00e1v\u011b p\u00e1chn\u00edk\u016f, tak\u017ee jsou na jejich p\u0159\u00edtomnosti existen\u010dn\u011b z\u00e1visl\u00ed. Dutiny vyu\u017e\u00edv\u00e1 tak\u00e9 \u0159ada druh\u016f zlatohl\u00e1vk\u016f, s nimi se v\u0161ak m\u016f\u017eeme setkat i v r\u016fzn\u00fdch mal\u00fdch dutink\u00e1ch \u010di za odchl\u00edplou k\u016frou, kter\u00fdch je v\u00edce ne\u017e velk\u00fdch dutin. Oproti v\u00fd\u0161e uveden\u00fdm druh\u016fm jsou tedy ohro\u017een\u00ed m\u00e9n\u011b.<\/p>

Les\u00e1k a roh\u00e1\u010d<\/h3>

Les\u00e1k rum\u011blkov\u00fd (Cucujus cinnaberinus) je, pokud jde o druh hostitelsk\u00e9 d\u0159eviny, nevyb\u00edrav\u00fdm generalistou. Jeho larvy i dosp\u011blci \u017eij\u00ed pod uvoln\u011bnou k\u016frou v\u011bt\u0161iny na\u0161ich d\u0159evin, listnat\u00fdch i jehli\u010dnat\u00fdch, kde lov\u00ed svou ko\u0159ist. Na rozd\u00edl od v\u011bt\u0161iny d\u0159\u00edve zm\u00edn\u011bn\u00fdch druh\u016f nen\u00ed v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b v\u00fdrazn\u011b ohro\u017een\u00fd a dokonce se na na\u0161em \u00fazem\u00ed znateln\u011b \u0161\u00ed\u0159\u00ed. Dok\u00e1zal toti\u017e vyu\u017e\u00edt do\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed topolov\u00e1 stromo\u0159ad\u00ed, kter\u00e1 byla vysazov\u00e1na v pov\u00e1le\u010dn\u00fdch letech, proto\u017ee se m\u016f\u017ee vyv\u00edjet jak na mohutn\u00fdch kmenech, tak i na men\u0161\u00edch v\u011btv\u00edch. Jak se ale bude jeho situace vyv\u00edjet pozd\u011bji, a\u017e tato nab\u00eddka skon\u010d\u00ed, nen\u00ed jasn\u00e9. V arboristick\u00e9 praxi nep\u0159edstavuje v\u011bt\u0161\u00ed probl\u00e9m. Pokud se na lokalit\u011b nebo p\u0159\u00edmo na d\u0159evin\u011b ur\u010den\u00e9 ke k\u00e1cen\u00ed vyskytuje, posta\u010d\u00ed, pokud se strom ponech\u00e1 i s k\u016frou na m\u00edst\u011b, aby mohl dokon\u010dit sv\u016fj v\u00fdvoj.<\/p>

Roh\u00e1\u010d obecn\u00fd (Lucanus cervus) je na\u0161\u00edm nejv\u011bt\u0161\u00edm broukem, kter\u00e9ho snad vid\u011bl \u00fapln\u011b ka\u017ed\u00fd. Jeho larvy se \u017eiv\u00ed tlej\u00edc\u00edm d\u0159evem, velmi \u010dasto v zemi u pa\u0159ez\u016f, tlej\u00edc\u00edch kl\u00e1d \u010di zbytk\u016f d\u0159eva. Kolize p\u0159i jeho ochran\u011b tedy prakticky nehroz\u00ed, proto\u017ee sta\u010d\u00ed, pokud jsou po k\u00e1cen\u00ed pa\u0159ezy ponech\u00e1ny v zemi a nejsou na n\u011b aplikov\u00e1ny \u017e\u00e1dn\u00e9 insekticidy. Nav\u00edc je mo\u017en\u00e9 ho i c\u00edlen\u011b podpo\u0159it nap\u0159\u00edklad v\u00fdstavbou broukovi\u0161\u0165 nebo ponech\u00e1v\u00e1n\u00edm \u010d\u00e1sti pok\u00e1cen\u00e9ho d\u0159eva na lokalit\u011b v kontaktu se zem\u00ed. Dosp\u011bl\u00ed brouci se r\u00e1di shroma\u017e\u010fuj\u00ed na v\u00fdtoc\u00edch m\u00edzy, v r\u00e1mci rozs\u00e1hlej\u0161\u00edch z\u00e1sah\u016f bychom tak m\u011bli stromy s nimi \u0161et\u0159it. Na podobn\u00fdch m\u00edstech jako roh\u00e1\u010de
m\u016f\u017eeme naj\u00edt i dal\u0161\u00edho tvarov\u011b zaj\u00edmav\u00e9ho brouka, nosoro\u017e\u00edka kapuc\u00ednka (Oryctes nasicornis). Jeho larvy jsou ale m\u00e9n\u011b n\u00e1ro\u010dn\u00e9 a krom\u011b tlej\u00edc\u00edho d\u0159eva se mohou vyv\u00edjet t\u0159eba v hromad\u00e1ch pilin nebo \u0161t\u011bpky, p\u0159\u00edpadn\u011b i v kompostu. V arboristick\u00e9 praxi p\u0159i o\u0159ezu d\u0159evin se s n\u00edm tedy prakticky nesetk\u00e1me.<\/p>

Kde a kdy je hledat, kdy prov\u00e1d\u011bt z\u00e1sahy<\/h3>

Pro ZCHD hmyzu plat\u00ed, \u017ee je najdeme hlavn\u011b na listnat\u00fdch d\u0159evin\u00e1ch, nejv\u00edce na dubech a d\u00e1le pak jilmech, lip\u00e1ch, topolech a vrb\u00e1ch. Pozornost je t\u0159eba v\u011bnovat zvl\u00e1\u0161t\u011b strom\u016fm star\u00fdm a mohutn\u00fdm, proto\u017ee na mlad\u00fdch je na rozd\u00edl od pt\u00e1k\u016f prakticky nenajdeme. V\u011bt\u0161ina ZCHD je nav\u00edc pom\u011brn\u011b teplomiln\u00e1, tak\u017ee se s nimi setk\u00e1me hlavn\u011b v n\u00ed\u017ein\u00e1ch v nejteplej\u0161\u00edch oblastech republiky, zejm\u00e9na na ji\u017en\u00ed Morav\u011b, ale i v Polab\u00ed nebo st\u0159edn\u00edch \u010cech\u00e1ch. Proto\u017ee je v\u00fdvoj v\u011bt\u0161iny druh\u016f v\u00edcelet\u00fd, vyskytuj\u00ed se na \u010di ve stromech kontinu\u00e1ln\u011b, i kdy\u017e je nevid\u00edme. Nejl\u00e9pe k nalezen\u00ed jsou v dob\u011b od kv\u011btna do \u010dervence, kdy jsou aktivn\u00ed dosp\u011blci v\u011bt\u0161iny druh\u016f a doch\u00e1z\u00ed k jejich rozmno\u017eov\u00e1n\u00ed. P\u0159\u00edtomnost \u0159ady druh\u016f ale m\u016f\u017eeme odhalit celoro\u010dn\u011b. Pro velk\u00e9 tesa\u0159\u00edky jsou typick\u00e9 po\u017eerky a v\u00fdletov\u00e9 otvory, podle nich\u017e pozn\u00e1me i mnoh\u00e9 krasce. Na k\u016f\u0159e strom\u016f nebo ve d\u0159ev\u011b jsou patrn\u00e9 je\u0161t\u011b n\u011bkolik let, p\u0159esto nen\u00ed probl\u00e9m odli\u0161it, zda jde v\u00fdletov\u00fd otvor \u010derstv\u00fd, nebo ji\u017e hodn\u011b star\u00fd. V dutin\u00e1ch zase m\u016f\u017eeme naj\u00edt jak r\u016fzn\u011b velk\u00e9 larvy, tak i zbytky t\u011bl dosp\u011blc\u016f, p\u0159\u00edpadn\u011b charakteristick\u00fd trus. Ten nav\u00edc m\u016f\u017eeme naj\u00edt i u paty stromu, kam vypad\u00e1v\u00e1 z dutin, kter\u00e9 pro n\u00e1s mohou b\u00fdt nez\u0159eteln\u00e9 nebo nedostupn\u00e9. Les\u00e1ky m\u016f\u017eeme naj\u00edt pod k\u016frou po cel\u00fd rok, dosp\u011bl\u00ed brouci jsou k zasti\u017een\u00ed od podzimu do jara, po zbytek roku pak jejich ploch\u00e9 larvy. Pouze v p\u0159\u00edpad\u011b roh\u00e1\u010de je to t\u011b\u017e\u0161\u00ed, proto\u017ee jedinou \u0161anc\u00ed jsou pevn\u00e9 zbytky jejich t\u011bl.<\/p>

Prok\u00e1z\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edtomnosti zvl\u00e1\u0161t\u011b chr\u00e1n\u011bn\u00fdch druh\u016f hmyzu na strom\u011b tedy nen\u00ed v mnoha p\u0159\u00edpadech nijak t\u011b\u017ek\u00e9, a to i pokud je prov\u00e1d\u011bno mimo dobu v\u00fdskytu dosp\u011blc\u016f. Hor\u0161\u00ed u\u017e je to ale se stanoven\u00edm doby, kdy je nejlep\u0161\u00ed prov\u00e1d\u011bt z\u00e1sahy. Jeliko\u017e jsou larvy hmyzu na stromech
p\u0159\u00edtomny prakticky celoro\u010dn\u011b, v\u017edy je n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem negativn\u011b ovlivn\u00edme. Pokud z\u00e1sah provedeme na ja\u0159e, m\u016f\u017eeme zni\u010dit kukly a l\u00edhnouc\u00ed se jedince. V l\u00e9t\u011b a na podzim je riziko relativn\u011b nejmen\u0161\u00ed, proto\u017ee ji\u017e do\u0161lo k rozmno\u017eov\u00e1n\u00ed, na druhou stranu pak t\u0159eba odstran\u00edme zrovna ty \u010d\u00e1sti strom\u016f nebo cel\u00e9 stromy, do nich\u017e brouci nakladli vaj\u00ed\u010dka. V zim\u011b je zase rizikem naru\u0161en\u00ed dutiny s larvami, kter\u00e9 bude t\u011b\u017e\u0161\u00ed \u00fasp\u011b\u0161n\u011b um\u00edstit do n\u00e1hradn\u00ed dutiny, proto\u017ee jsou v t\u00e9 dob\u011b neaktivn\u00ed a hroz\u00ed jim umrznut\u00ed. Jako nejlep\u0161\u00ed se mi nicm\u00e9n\u011b jev\u00ed l\u00e9to a podzim, kdy jsou rizika celkov\u011b men\u0161\u00ed a nenad\u00e1l\u00e9 situace se daj\u00ed nejl\u00e9pe \u0159e\u0161it. Tato doba je nav\u00edc optim\u00e1ln\u00ed i z pohledu pt\u00e1k\u016f a netop\u00fdr\u016f, kter\u00fdm se budu v\u011bnovat p\u0159\u00ed\u0161t\u011b. V\u017edy je ale vhodn\u00e9 situaci konzultovat s entomologem, proto\u017ee je jasn\u00e9, \u017ee si v mnoha p\u0159\u00edpadech \u010das z\u00e1sahu p\u0159\u00edli\u0161 vyb\u00edrat nem\u016f\u017eeme.<\/p>

Tabulka 1: Zvl\u00e1\u0161t\u011b chr\u00e1n\u011bn\u00e9 druhy hmyzu \u017eij\u00edc\u00ed na d\u0159evin\u00e1ch rostouc\u00edch mimo les<\/h4>
\"\"
Pozn.: Druhy ozna\u010den\u00e9 hv\u011bzdi\u010dkou jsou na d\u0159evin\u00e1ch rostouc\u00edch mimo les velmi vz\u00e1cn\u00e9.<\/figcaption><\/figure>

Mgr. Anton\u00edn Kr\u00e1sa<\/strong> (1977)
vystudoval ekotoxikologii na P\u0159F MU v Brn\u011b. V roce 2004 se na v\u00fdzkumn\u00e9 stanici na Papui – Nov\u00e9 Guinei zab\u00fdval studiem herbivorn\u00edho hmyzu a m\u00edstn\u00ed herpetofauny. Od roku 2007 pracuje na AOPK \u010cR v odd\u011blen\u00ed druhov\u00e9 ochrany. V r\u00e1mci hmyzu se pak v\u011bnuje zejm\u00e9na saproxylick\u00fdm druh\u016fm.<\/p><\/div><\/div>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Anton\u00edn Kr\u00e1sa
\nV \u00favodn\u00edm d\u00edlu seri\u00e1lu o \u017eivo\u010di\u0161\u00edch \u017eij\u00edc\u00edch na d\u0159evin\u00e1ch mimo les jsme p\u0159edstavili n\u011bkter\u00e9 z princip\u016f druhov\u00e9 ochrany, kter\u00e9…<\/p>\n","protected":false},"author":7,"featured_media":9588,"menu_order":0,"template":"","journal_tag":[118,117],"journal_category":[101],"journal_author":[],"class_list":["post-9585","journal_articles","type-journal_articles","status-publish","has-post-thumbnail","hentry","journal_tag-2014-4","journal_tag-saproxylicky-hmyz","journal_category-arboristika"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/szkt.digihood.dev\/wp-json\/wp\/v2\/journal_articles\/9585"}],"collection":[{"href":"https:\/\/szkt.digihood.dev\/wp-json\/wp\/v2\/journal_articles"}],"about":[{"href":"https:\/\/szkt.digihood.dev\/wp-json\/wp\/v2\/types\/journal_articles"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/szkt.digihood.dev\/wp-json\/wp\/v2\/users\/7"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/szkt.digihood.dev\/wp-json\/wp\/v2\/media\/9588"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/szkt.digihood.dev\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9585"}],"wp:term":[{"taxonomy":"journal_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/szkt.digihood.dev\/wp-json\/wp\/v2\/journal_tag?post=9585"},{"taxonomy":"journal_category","embeddable":true,"href":"https:\/\/szkt.digihood.dev\/wp-json\/wp\/v2\/journal_category?post=9585"},{"taxonomy":"journal_author","embeddable":true,"href":"https:\/\/szkt.digihood.dev\/wp-json\/wp\/v2\/journal_author?post=9585"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}